WOR - Web O Realitách

Udělejme si jasno před započetím stavby

Při zajišťování dokladů a stavebního povolení se budoucí stavebník setkává s některými úřady. Na který úřad půjdete? Jakou funkci má katastrální úřad a jakou stavební úřad?

Katastrální úřad  eviduje vlastnictví ke stavbám a pozemkům. Pokud si před koupí pozemku necháte udělat výpis z katastru nemovitostí, zjistíte vlastníka, výměru a druh pozemku. Pozemky jsou zpravidla v druhu zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha, orná nebo trvalý travní porost, jinými slovy se tato označení nazývají  „kultura pozemku“, a tato není rozhodující pro to, zda je nebo není pozemek „stavební“. Pojem „stavební pozemek“ znamená, že v územním plánu obce je zahrnut do zóny, kde lze stavět a je to jedno, jaké kultury v té dané době je. 

To, zda se na pozemku dá stavět, určuje tedy územní plán obce či města. Tuto informaci zjistíte na příslušném Úřadu územního plánování (bývá při stavebních úřadech). Územní plány má v dnešní době většina měst a obcí schválené. Tvoří jej autorizovaní architekti a další odborníci z oblasti urbanizmu, krajinářství, dopravy, vodního hospodářství a energetici. Územní plán schvaluje zastupitelstvo obcí a měst a je závazný pro rozhodování v území.  Územní plán  má rovněž vytipované pozemky vhodné k zastavění určitým druhem stavby. Jen na takto určených pozemcích může stavební úřad na danou stavbu  vydat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Úřad územního plánování se  nezabývá  majetkoprávními záležitostmi.

Zvláštní režim mají stavby, které jsou povolovány v památkově chráněném území, rovněž v území chráněné krajinné oblasti, popřípadě pokud stavba zasahuje do ochranného pásma komunikací nebo lesa. Kromě územního plánu je v těchto případech nutný i souhlas příslušného dotčeného orgánu.

Pokud si pozemek nebudete kupovat celý, je potřeba jej rozměřit. Oprávněni k provedení rozměření jsou geometři, souhlas s rozměřením pozemku vydává stavební úřad v místě a katastrální úřad tuto změnu pouze po splnění formálních náležitostí zaeviduje.

Kultura pozemku se změní až po případném zastavění pozemku stavbou a po kolaudaci, pro kterou nám je partnerem stavební úřad. Také pro vydání stavebního povolení nebo územního rozhodnutí. Proces začíná žádostí o vydání územního rozhodnutí, vydáním územního rozhodnutí, žádostí o stavební povolení, pokračuje stavebním řízením a končí vydáním stavebního povolení. Pak ještě běží lhůta, jejímž završením je nabytí právní moci stavebního povolení.

Před vydáním územního rozhodnutí  vydává orgán ochrany půdního fondu ( zpravidla odbory životního prostředí a zemědělství na městských úřadech) rozhodnutí o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, odvod je zpoplatněný a výše poplatku  se vypočítává v závislosti na bonitě půdy.

Po kolaudaci je povinností majitele předložit příslušné doklady na katastrální úřad a ten stavbu zapíše do listu vlastnictví.

Suma sumárum tedy rozdíl tkví ve funkci daných úřadů: katastrální úřad je úřadem hlavně evidujícím a stavební úřad je úřadem hlavně výkonným, vydávajícím určitá rozhodnutí nebo souhlas.

Od 1. 1. 2007 začíná platit nový stavební zákon. Vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 183/2006 Sb. Přináší občanům v některých případech zjednodušení vyřizování povolení, zvláště u jednoduchých staveb, za které je považován i  rodinný dům do 150 m2 zastavěné plochy.

ÚŘEDNÍ HODINY

ŮZEMNÍ PLÁN