WOR - Web O Realitách

Tak už je tu. Smutný, mlhavý, plný plískanic, navozující náladu nějakého konce, ale zároveň krásný a hýřící všemi barvami, podzim.

Les nás láká vůní hřibů a k procházkám ve spadaném listí. Odkud ale listí bere najednou tolik barev a co se děje se stromy a jejich dřevem na podzim? Během vegetace dodává listům zelenou barvu chlorofyl, který je nejdůležitější složkou pro chemickou reakci zvanou fotosyntéza. Listy rovněž obsahují přirozená barviva, která jsou přítomná ve všech rostlinách a zajišťují např. červenou barvu malinám, oranžovou mrkvím, modrou borůvkám atd. S koncem léta ubývá slunečního světla a fotosyntéza se zpomaluje. Aby mohly stromy zimu přežít, stahují živiny z větví do kmene a kořenů. Nepotřebný chlorofyl se rozkládá a začínají se objevovat dosud utlumené barvy. Tento jev neprobíhá každý rok úplně stejně. Ovlivňují jej i jiné faktory, jako je vlhkost vzduchu, půdy, teplota aj. Obecně lze říci, že jsou lesy červenější, když je podzim studený a slunečný. Vědci se také nově domnívají, že čím horší je kvalita půdy, tím více úsilí stromy vynakládají na získání energie z listí, a tím vyšší zastoupení červeného odstínu můžeme pozorovat. Když si domů přineseme nebo přivezeme dřevo, je to vlastně živá surovina, která má za sebou dlouhý život, a má v sobě zaznamenány etapy a podmínky růstu. Těžba stromů probíhá většinou právě v pozdním podzimu a zimě. Na řezné ploše stromu lze poznat podle počtu letokruhů jeho stáří, ale také sever a jih. Směrem k severu jsou hustěji seskupeny. Letokruhy jsou tvořeny jarním (světlým a měkčím) a letním (tmavým a tvrdším) dřevem. V našich zeměpisných šířkách jsou díky střídání ročních období letokruhy patrné na všech dřevinách. Věda, která se zabývá pozorováním letokruhů se nazývá dendrochronologie. Nejstarší doložená pozorování letokruhů prováděl už Leonardo da Vinci. Stromy jsou rostliny vytrvalé a většinou dlouhověké, mnoho druhů se dožívá i několik set let. V České republice patří mezi nejvíce dlouhověké dřeviny tis, který se může dožít i přes 1000 let. Mezi stromy s nejmenší životností patří např. bříza, která se jen málokdy dožije 70 let. Při archeologickém výzkumu v Hostivicích u Prahy byl nalezen unikátní soubor studní pocházejících z doby římské a mladohradištní. Ve většině studní se zachovala také výdřeva provedená z kuláčů a prken. Z většiny studní se podařilo odebrat vzorky pro dendrochronologické datování. Téměř všechny byly postaveny z dubového dřeva, pouze jedna z borového. Z těchto vzorků byla získána téměř 300 let dlouhá letokruhová řada z období před rokem 271 našeho letopočtu. Datování ukázalo, že tato studna byla vybudována ze dřeva káceného v zimě na přelomu let 271 - 272. Další studna byla postavena z prken vyrobených po roce 676. Zbylé 3 studny se zatím podařilo datovat jen relativně. Nejstarší letokruhy, změřené na dřevech nejstarší studny, tedy přirostly už před začátkem našeho letopočtu. Ale to zdaleka není ještě rekord. Jižně od městečka Erkelenz v Severním Porýní byla nalezena studna ze dřeva z doby mnoho let před Kristem. Dendrochronologickým zkoumáním bylo stáří dřeva této studny datováno na rok 5090 před Kristem, tedy více než 7000 let. Není co dodat, dřevo je unikátní a jeho vlastnosti coby stavebního materiálu jedinečné.

zdroj : časopis ROUBENKY - katalog projektů

www.roubenky-casopisostavbachzedreva.estranky.cz